Květen 2012

Raný klasicismus

25. května 2012 v 9:22 | Poeme
raný klasicismus
- homofonie s jednou melodickou linií s akordickým doprovodem
- periodické členění, dvoutakt
- převaha durového tónorodu - pouze několik tónin (max se 2 křížky a 2 béčky)
- vypjatější expresivita
představitel: CARL PHILLIPE EMANUEL BACH (1714 - 1788)
- pocit nespokojenosti a protesty proti stávajícím společenským poměrům - romantická krize - hnutí STURM UND DRANG

KLASICISMUS (úvod)

25. května 2012 v 9:19 | Poeme
Periodizace:
raný klasicismus (1730 - 1772) - rovněž předklasicismus
vrcholný klasicismus (1773 - 1827)
někdy i pozdní klasicismus (1796 - 1827)

- klasicismus se vyvinul z baroka
- odklon od barokního patosu, napětí, neklidu a monumentalitě a příklon k výrazovému zklidnění, projasnění, zjednodušení a zmenšení formy
- období rokoka - odklon od hutné polyfonie, harmonické složitosti a výrazové vypjatosti k jednodušší průzračné faktuře, bohatě zdobené melodice, převažujícímu durovému tónorodu i celkově komornějšímu zvuku
- hudba období rokoka jako galantní sloh
- 1713 tiskem 2 významná díla - skladatelské a pak hudebně teoretické: PIECES DE CLAVECIN (Couperin) - pro cembalo hledal nový typ melodiky; teoretický spis DAS NEU-ERÖFFNETE ORCHESTER - formulace základních strukturních principů budoucí sonátové formy
- rokoko a další představitelé: SCARLATTI, TARTINI a TELEMANN

Jsem politik X Jsme lid

15. května 2012 v 17:56 | Poeme |  Básně (má tvorba)
Jsem politik, nebojím se legálně krást,
Před volbami budu dav, tupé ovce, sliby pást.
Jsem politik, drží mě doživotní imunita,
Nasypu voličům pár nesplnitelných slibů do koryta.

Jsem politik, nestydím se korupci dělat a vytvářet,
Plané řeči do davu občas zaházet.
Jsem politik, trať v Monze to je pro mě dálnice,
Zase něco nakukám lidem, mají hlavy tvrdé jak palice.

Jsem politik, becherovce říkám: "Lásko má",
Lidem zase: "Musíme šetřit, nejistá je budoucnost tvá i tvá."
Jsem politik, neohlížím se, že z daní si užívám rozkoší světa,
Lidem stejně stačí říct, že bude líp, jak kouzelná věta.

Jsem politik, strach z policie se mě netýká,
Lid mé řeči, jako návnadu, stejně polyká.
Jsem politik, mám moc a dělat si můžu, co mě zrovna napadne,
Tato vláda stejně nepadne.
……………………………
Jsme lid a máme už dost tvých řečí,
Bolí nás, když nám dítě do ucha brečí.
Jsme lid, bojíme se naši budoucnosti,
Začínáme mít vás politiků už dosti.

Jsme lid a chceme změnu, chceme potrestat zloděje,
Nechápeme, co se v tomto státě vlastně děje.
Přežili jsme 40 let rudého teroru,
Po dvaceti letech si zase připadáme jako v hororu.

Jsme lid, který před dvaceti lety toužil po svobodě,
Uvízli jsme však dávno na mrtvém bodě.
Jsme lid, který o historii toho moc neví,
Ale začínáme chápat, že je jedno, jestli jste praví nebo leví.

Jsme lid, vajíčka tak drahá, že už je nám líto s nimi házet,
Rozčilení vidět zloděje-politika se na svobodě procházet.
Jsme lid, ne všichni víme, koho volit, ale vidíme, že nás tahají za nos,
Jednoho dne se změníme v nepříjemné hejno vos.
………………………………………….
Jsem politik, lid se sice zradikalizoval, mě to však nevadí,
Odjet na Bahamy nebo do JAR či Švýcarska, to mi rozum radí.
Jsem politik, balím kufry plných peněz voličů, za chvíli poletím pryč,
Letadlo zaplacené z peněz daňových poplatníků, teď si dave křič.

Jsem politik, dostal jsem sice podmínku,
Leč moje kandidatura na hejtmana nestojí ani za zmínku.
Jsem politik, který se moci chce udržet, založím novou stranu,
Za svůj politický plat si koupím novou, zlatou vanu.
……………………………..
Jsme lid, vrhneme se na tebe ve vaně jako kdysi Francouzi na Marata,
Nejste nic, vaše morálka není nic jiného než puzzle z bláta.
Jsme lid, který sní o další defenestraci, ale to stejně nebude mít účinek
Když do funkce naleze další politik, který si rád vydělá na svůj zadek.

Jsme rozzlobený lid, do roka a do dne se ukáže,
Jaký mafián a zločinec nám tady o morálce káže.
Toho bohda nebude, aby český lid se nechál okrádat věčně,
Začínáte svými nekalostmi působit směšně.

Jsme lid, děti Karla IV. a Masaryka, dnes demokracie křičí,
Když ji současní politici na skřipci mučí.
Jsme lid, který zvolí na Hrad nového prezidenta,
Snad nezvolí nového korupčního klienta.

Jsme lid a už nechceme bezpráví,
Jenže ti nahoře se na náš účet baví.
Náš účet činí několik miliard,
Kalousek nás zachrání, nový to lidový bard.
.......................
Jsem politik, nechám zatknout kolegu z levice,
Já tak nevinný, odvolání u soudu, nejlepší je přece pravice.
Jsem politik a tak vím nejlíp, co lidi potřebují,
Cukr a bič, po volbách své tuposti voliči litují.

Jsem politik, vydělám si na lidské hlouposti,
Lidi se nikdy nezmění, říkají že, všeho mají dosti.
Brzo zapomenou, co je trápí, co je bolí,
Jsem politik, ani zákony mě neskolí….

TOP 5 o mamince

14. května 2012 v 9:28 | youtube.com
5. místo - Smutná písnička o nevděku dětí nejen k matce, ale obecně k rodičům....


Toto umístění proto, protože to není tolik o matce, jako o klukovi, který ji zničil její stáří...


4. místo - John Lennon: Mother


Tady se jedná o umístění asi sporné (možná i o Olympiku)...Každopádně ne každý ovládá angličtinu...Jedná se spíš o můj subjektivní názor než názor někoho, kdo tomu "rozumí" (i ten má subjektivní názor vesměs). Tady jde spíš o to, že je to cizí řeč.

3. místo: Holki - Pro mámu


Skutečně povedená písnička.... U tohoto a pak 2. songu těžko říct, který je lepší...


2. Lunetic - Máma


Někdo může říct, že je to hodně laciný kýč, ale mě se líbí, že se pánové nestyděli zpívat o maminkách. Sice se jedná asi o těžkou komerci, ale nikdo přece nemohl tušit, že to bude mít takový úspěch...

1. Karel Gott - Ó mami dík


Někdo může říct - zase Karel vyhrál. Jenže text téhle písničky asi nejlépe vyjadřuje díky mamince....

Slzy českého občana

7. května 2012 v 10:44 | Poeme |  Básně (má tvorba)
Slzy českého občana před 20 lety, toužící po svobodě,
Tehdejší panstvo prahnoucí po vodce, ruské to vodě.
V době sametu jsme čekali lepší svět,
Přiletěl modrý pták, rozkvetl oranžový květ.
Mysleli jsme, že slzy oschnou a bude zase čas se smát,
To jsme ještě netušili, že se máme začít bát.
Třešně nám přestali chutnat, ptáky střílet nesmíme,
Co nám to v Praze roste za plevel, o tom si povíme.
Raději povídat nebudem, slzy se zas do očí derou,
Když nám čas odpočinku na stáří berou.
Díváme se na politiky s bázní, ale rozhodně ne s respektem,
Když si za naše peníze připíjejí nejdražším sektem.
V nejmodernějších autech, po vlastech českých lítají letadly draze,
Kde jinde může být blaze než v parlamentu v Praze?
Skromně počítáme kačku za kačkou,
Ti nahoře si s námi hrají jako s plyšovou hračkou.
Hrdelní právo dávno už neplatí, věčná to škoda,
Demokracie - maska, která tvrdí, že je svoboda.
Listina základních práv a svobod, k čemu sepsána,
Když slouží zločincům, těmi vlastně i podepsána.
Napoleon se zase chystá utéci z Elby, už se opět těší na svůj mandát,
Plave si ve svých vodách, bez strachu a bez svědomí, jako candát.
Waterloo se blíží, jeho protivníkem snad bude naštvaný lid,
V nejbližší době bude u nás těžko klid.
Vajíčka už letěla, co poletí nyní v současné drahotě?
Pány vidíme, jak žijí v luxusu a lakotě.
Už i některým přiletěla facka,
Jako potrestáni od maminky, pro drzého fracka.
Chudáci závidí pánům jejich život bez problémů,
Kaviár, drahé auto, šaty, život zabalený v sametovém krému.
Demokracie je však vláda luzy, závist možná, ale nenechají se zabít,
Raději závidět, než lhát a okrádat bezmocné, pušky chtějí nabít.
Závist kolikrát jen argument bez argumentu,
Politici si nechali imunitu jako doživotní rentu.
Když spravedlnost nepřijde shora, zdola přijde jednoho krvavého dne,
Raději ať vláda dřív padne.
Když píšu tyto řádky, mám strach, aby mě nezavřeli,
Místo, aby se před lidmi káli a klečeli.
Ještě je budou za jejich názory zavírat,
Svým populismem a demagogii u dalších voleb naše myšlení utýrat.
Někteří z nás dnes už vzpomínají na časy ruské vodky,
Kdy politici měli jistotu, že mají ještě nějaké spodky.
Sametový převrat jim svobodu zanechal,
V lidech však dodnes nejistotu ponechal.
Co je horší diktatura totalitního režimu nebo demokratických ničemů?
Nemůžu se rozhodnout, nevím kterého zvolit ničemu.
Komunista alespoň věděl, že může skončit v base,
Současný politik bez skrupulí v hlase
Lže lidem, jak se tiskne - "To my ne…. Jsme demokracie…Děláme to pro lidi!"
Jen vlastní prospěch však v těchto řečech vidí.
Říkají si asi:" Veni, vidi, vici…," ale to jen do dalších voleb,
Kdy poštvou plané řeči na náš leb.
Revoluce bez krve nastolila vládu demagogů a šašků,
Na Hradě se vystřídalo pár Vašků.
Někteří možná kradou pera, to jsou džouky, chtělo by to vážně oslavné petardy,
Když další kradou v tichosti miliardy.
Dnes slýcháme legendy o rytířích v Blaníku,
Tak se probuďte a vyčistěte tu bandu z kurníku.
Slepice kvokají a snaží se zlaté vejce snést,
Kohouti se naparují a snaží se slečnu Moc svést.
Jak malé dítka na písku se hádají o tu svou bábovičku,
Někdy by dámy a pánové mohly použít i hlavičku.
Kdo je větší debil, to kolikrát řeší ve sněmovně,
to lid nenasytí, podívejte se nepříjemnostem do očí rovně.
Zločin a trest - to už psal i Dostojevskij, ale asi to neplatí,
Zločin páchá panstvo a trest postihne obyčejný lid, ten to z daní zaplatí.
Bojíme se, co přijde v brzké době,
Už nechceme slyšet nic o nějaké svobodě.
Dnes se lid obrací k vodce a podobným látkám,
Zapomínají poděkovat svým matkám,
Že v listopadu chrastily klíčky,
Dnes nám realita zanechala na duši flíčky.
Nejsem žádný straník, je to stejné zprava i zleva, nejlepší je jet rovně,
Někdy mám strach, ať neskončím v hovně.
Říkám si, že páni a kmáni jsou naprosto stejní, jenže ti dole nerozhodují o budoucnosti,
Nejít k volbám patří mezi současné hříchy, pak nemůžeme být plní hořkosti.
Pojďme volit, zvolme, ale ne tu stejnou koalici,
Ať neskončíme brzo všichni v márnici.
Politici mají masky, podobu skrývají, ale jsou stejní, ale ten dnešní bude potrestán,
Verdikt luzy - ve volbách bude rozsudek dán.