Odmítnutí

25. srpna 2009 v 21:55 |  Básně (má tvorba)

Když srdce tajně pláče
A duše se smutkem jen tak vláče.
Když se cítím, jako bych padala do hluboké propasti,
Kde na mě číhají nejrůznější pasti.


Mám pocit, že už nic hezkého nemohu prožít,
Jeho srdce jen pro sebe dobýt...
Cítím se mizerněji, depka mě svírá,
Nová naděje mi své okno neotvírá.


Cítím se, jako kdybych zemřela jen tak,
Bez ničeho, jako by mě přejel vlak.
Tíží mě vše, mé srdce je bolestivé,
Ve své melodii, tak moc tklivé...


Nemůžu potkat své štěstí v lásce nádherné,
Mé srdce stále čeká, je ji stále věrné.
V očích slzy, které už tu byly mnohokrát,
O co vlastně ještě mám hrát?


O lásku, která mě odmítá,
O štěstí, které mě nevítá,
O klid v duši, který mi neustále utíká
Nebo snad o víru, která se mě příliš nedotýká?


Pořád mě někdo odmítá, neznám důvod,
Neznám odpověď a nenávisti původ.
Sedím, tiše čekám na zaklepání,
Zaklepání od lásky, až přijde znenadání.


Tak říkám: je mi smutno, neodmítejte mě pořád,
Nejsem žádný odpad a neřád.
Jen jsem jiná než se může zdát,
Mluvím pravdu, nechci vám lhát.


Věřte mi...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama